CO DĚLAT, KDYŽ MÁ PEJSEK SEPARAČNÍ ÚZKOST?

Máte doma malé štěňátko, od kterého se nemůžete vzdálit ani na krok? Nebo jste páníčkem pejska, který ve chvílích samoty nelení a urputně pracuje na tom, aby váš domov proměnil v kůlničku na dříví? Ať tak či onak, vypadá to, že váš pejsek trpí určitou formou separační úzkosti.

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. A co dělají přátelé? Drží při sobě v dobrém i ve zlém! Naneštěstí, někteří pejsci vnímají tuto definici doslova, a nedokážou se přítomnosti páníčka ani na pár hodin vzdát. I když v současné době vzniká mnoho pet friendly kanceláří, můžeme s pejskem svobodně cestovat nebo společně vyrazit do restaurace, najdou se chvíle, kdy pes, chtě nechtě, musí zůstat sám doma. A právě v tento moment se separační úzkost stává velkým problémem, který ovlivňuje nejen psychiku vašeho psího miláčka, ale také může proměnit váš domov k nepoznání.

PROČ SEPARAČNÍ ÚZKOST VZNIKÁ?

O separační úzkosti u psů se příliš nemluví, přitom jde o častý problém, se kterým mnoho páníčků zápolí. V první řadě je ale důležité vysvětlit, že separační úzkost vzniká na základě ochranného pudu. Rozhodně si pejsek neřekne: „Když mě opustil, tak mu za trest rozkoušu pantofle!“, spíše váš parťák hledá únikové cesty z domu a veškeré překážky, které mu přijdou do cesty, decimuje. Pravdou ale zůstává, že separační úzkost se neprojevuje jenom ničením nábytku. Vzhledem k tomu, že pejsek je v daný moment pod velkým stresem, můžete u něj zaznamenat nervozitu, třes, kňučení, vytí nebo neklidnou chůzi. Někteří psi trpící separační úzkostí naopak po dobu nepřítomnosti páníčka znečišťují byt močí nebo kálením. I v tomto ohledu totiž platí, že co pes, to jiná reakce na samotu a odchod páníčka z domu. 

ČEMU SE VYVAROVAT?

Vrátili jste se z práce domů a zděsili jste se spouště, kterou váš čtyřnohý mazlíček napáchal? Myslete na to, že jeho chování nebylo způsobeno neposlušností, nýbrž strachem. Zapomeňte tedy na trestání pejska a raději hledejte způsoby, díky kterým se podobná situace už nikdy nebude opakovat. Další častou chybou je, že páníčci ostentativně upozorňují na svůj odchod, případně příchod. Neříkáme, že svého pejska nemůžete pohladit a říct mu „ahoj“, ale zkuste omezit sáhodlouhé loučení, kterým svého pejska zbytečně znervózňujete. Obdobně se chovejte také po příchodu. 

JAK SE SEPARAČNÍ ÚZKOSTÍ BOJOVAT?

Na samotu bychom měli svého pejska připravovat už od štěňátkovského věku. I když chápeme, že s malým štěňátkem chcete trávit veškerý čas, připravujte pejska po malých krůčcích na samotu. Nejprve odejděte z domu na minutu, posléze na čtvrt hodiny a tak dále. Díky tomu pejsek rychle pochopí, že ho neopouštíte, a naopak se dříve nebo později domů vrátíte. 

Stejně tak se vyplatí, když pejskovi ukážete, že váš odchod je spojen s něčím pozitivním. V tomto ohledu jsou skvělým pomocníkem interaktivní hračky, do kterých můžete vložit pamlsky, a pejsek musí přijít na způsob, jak pamlsky získat. Věřte, že ve společnosti těchto hraček si ani nevšimne, že jste odešli. Doporučujeme například hračku KONG Rewards Wally, která není kulatá ani hranatá, a tak lze uvést do pohybu pouze šťoucháním nosem nebo tlapkami. Vyzkoušet můžete také KONG Bamboo činku nebo interaktivní hračku Kem. 

Samozřejmě existují také vážné případy separační úzkosti, které nelze „vyléčit“ interaktivní hračkou. Na trhu existuje mnoho prostředků, od pilulek až po podpůrné oleje nebo krizové kapky pro pejsky. Přesto doporučujeme, abyste se nejprve poradili s vaším veterinářem, případně zkušeným kynologem, který najde řešení přímo šité na míru vašemu pejskovi.