DVOJNÁSOBNÝ PŘÍVAL RADOSTI I STAROSTÍ: JAK POSTUPOVAT PŘI POŘIZOVÁNÍ DRUHÉHO PSA DO RODINY

Pořízení druhého psa do vaší rodinné smečky by nemělo být rozhodnutí, které uděláte ze dne na den. Chce to promyslet stejně, jako když uvažujete např. o dalším dítěti. Nejedná se totiž jen o koupi dalšího vodítka a zdvojnásobení zásoby granulí. Na další chlupatý přírůstek musíte mít dostatek času, a co si budeme povídat, i peněz, protože kvalitní veterinární péče něco stojí. Při rozhodování bystě měli důkladně zvážit i to, jestli psí společnost snese váš první pejsek. A když vám všechny tyto faktory budou hrát do karet, zaručujeme, že se vám bude dostávat jednou tolik psí lásky. A to za to stojí! Pojďme se ale nejdříve podívat, co vše byste měli brát v potaz.

DŮKLADNÁ PŘÍPRAVA

Ze všeho nejdřív zvažte to, jestli je váš pejsek, kterého už máte doma, připravený vzdát se role jedináčka. Je přátelský, dostatečně socializovaný a nemá problém s ostatními psy? Pokud ano, jste na dobré cestě. V případě, že s jinými chlupáči moc dobře nevychází, nesmutněte, ještě není nic ztraceno. Budete ale muset zapracovat na „mezipsích“ vztazích. Nebojte se k tomu klidně přizvat i odborníka, který vám poradí, jak na to a sám rozpozná, jestli bude váš pejsek schopný přijmout „sourozence“.

VYBÍREJTE DOBŘE

Nikdy nemůžete dostatečně odhadnout, jak spolu pejsci budou vycházet v jedné domácnosti. Správným výběrem vašeho přírůstku ale můžete eliminovat spoustu problémů. Faktory, na které se budete zaměřovat je určitě věk, rasa, pohlaví, velikost pejska i to, jestli si ho pořídíte z chovné stanice nebo z útulku.

Roli zajisté hraje i váš životní styl. Pokud tedy doma máte francouzského buldočka, se kterým jezdíte na výlety přiměřené jeho výdrži, asi nebude nejlepší nápad k němu mít temperamentní rasu, kterou krátkým výletem sotva unavíte. Samozřejmě, pokud víte, že se oběma budete maximálně věnovat s ohledem na jejich odlišné potřeby, jen do toho.

SEZNÁMENÍ

Ve chvíli, kdy už víte, který chlupáč obohatí vaši smečku, na řadu přichází první seznámení. Psí trenéři radí, aby se pejsci nejdříve potkali na neutrální půdě, zkrátka tam, kde to váš „prvorozený“ nebere jako své teritorium. Jakmile uvidíte, že seznámení proběhlo v pořádku, vydejte se s nimi na procházku.

Nezapomeňte je odměňovat dobrotami a dejte jim dostatek času na to, aby se poznali. Pokud to půjde dobře, vezměte je domů. V případě, že si nejste jistí, jak na sebe v domácím prostředí budou reagovat, mějte je na vodítku. Buďte trpěliví, zbytečně nic neuspěchejte, chvalte pejsky a dejte si záležet na tom, aby se nový pejsek cítil vítaný a ten stávající pochopil, že mít sourozence je to nejlepší, co ho mohlo potkat.

NEZAPOMEŇTE, KDO BYL PRVNÍ

Je naprosto pochopitelné, že propadnete kouzlu nového přírůstku, obzvlášť pokud je to štěně. Nezapomeňte ale na pejska, kterého jste měli doma dřív.  Vymezte si čas, po který se budete věnovat pouze jemu, abyste mu nezavdali důvody pro žárlení. Z těchto chvilek, kdy se budete soustředit pouze na jednoho, nebo na druhého pejska individuálně, si klidně udělejte rutinu. Oba zajisté ocení, že se o vás nějakou dobu nemusí s nikým dělit.

Až si na sebe všichni zvyknete a vy budete mít zase o něco méně místa v posteli, můžete mít pocit, že máte vyhráno. To samozřejmě zčásti ano, ale neusněte na vavřínech a nepřestávejte pracovat na vzájemných vztazích i slušném vychování. Mít dva psy je práce, ale o to víc radosti vám přinesou.