KONEJŠIVÉ SIGNÁLY – ZÁKLADY PSÍ KOMUNIKACE, KTERÉ BY MĚL ZNÁT KAŽDÝ PEJSKAŘ

Každý majitel psa ví, že štěkání či kňučení rozhodně není jediný způsob psí komunikace. Dalším jsou například konejšivé signály, kterými pejsek sebe či nás uklidňuje, dává najevo své rozrušení nebo ukazuje, že situace není ani trochu vážná. Jejich znalost pomáhá lépe číst psí chování a vyhýbat se potenciálním problémům.

Termín konejšivé signály proslavila norská trenérka Turid Rugaas ve své stejnojmenné knize. Pomocí fotek a popisů situací poukázala na psí řeč těla, skrze kterou se nám pes snaží něco sdělit. Podle Turid Rugaas má pes v arzenálu zhruba 30 takových signálů a používá je každý den. Jejich výběr a četnost se však může lišit.

ČÍHÁNÍ A VÝZVA KE HŘE

Konejšivé signály můžeme pozorovat třeba při venčení, když se potkáme s jiným psem. Náš pejsek se může přihrbit nebo si dokonce lehnout, obchází toho druhého obloukem a pak se začichá, otočí hlavu a zadívá se jinam... Tím vším dává cizímu psovi najevo, že není hrozba. Jedním z konejšivých signálů je také výzva ke hře, kdy jsou přední packy natažené, zadeček je zdvižený a pejsek vrtí ocáskem.

Jinými tělesnými signály nám dává pes najevo, že se mu situace nelíbí a že je ve stresu. Všimnout si toho můžeme například v kolážích videí, v nichž se malé děti škrábou psům do pelíšku. Pejsek se olizuje, zívá, odvrací hlavu, protahuje se, oklepává. Rodiče se rozplývají nad roztomilou situací, ale pes se necítí komfortně a dává nám to najevo. V takovém případě je dobré zasáhnout a nenutit psa říct si o prostor důrazněji.

POCIT VINY SE PSŮM VYHÝBÁ

V jiném případě můžeme sledovat videa, v nichž pes zdánlivě lituje rozkousané nohy od stolu či rozcupovaného polštáře. Pejsek se odvrací a koulí očima. Chováním, které se často mylně interpretuje jako výčitky svědomí, nás ve skutečnosti pes uklidňuje, protože pochopil, že se něco děje. Pocit viny ho však nedohnal.

Pochopením konejšivých signálů zkrátka lépe pronikneme do psího světa a dostaneme tak šanci vylepšit vztah se svým pejskem.