PSÍ BOBEK JAKO HROZBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. PROČ MU TOLIK ŠKODÍ?

Co si budeme povídat, sbírání hromádek po pejskovi není úplně voňavá práce a nejeden pejskař měl jistě někdy nutkání ji přeskočit. Aktuální stav parků a chodníků je důkazem, že se tak často i děje. Proč by se nezodpovědní páníčci měli nad svým chováním zamyslet? Psí exkrementy nejenže nesluší podrážkám, ale ani neprospívají životnímu prostředí. A navíc, věděli jste, že za neuklizení po pejskovi můžete dostat pokutu až deset tisíc korun?

PSÍ BOBEK JAKO PŘESTUPEK

Pokud jste páníček nebo panička, kteří mají vždy v každé kapse alespoň jeden pytlík na hovínka, jistě vás chorobní „neuklízeči“ rozčilují. Hází to pak špatné světlo na všechny pískaře - bez rozdílu. Ve městech proto policie vyhlásila neukázněným majitelům psů válku a za svůj prohřešek mohou dostat vysokou pokutu. Jenže to má háček. Dotyčného musí strážník chytit přímo při činu. To je ale často nemožné, protože může říct, že si chtěl jen odskočit pro pytlík. Městům tak nezbývá nic jiného než vynakládat velké peněžní prostředky na úklid, které mnohdy převyšují příjem z poplatků za psa. 

NENÍ HNŮJ JAKO HNŮJ

Rozčilení obyvatelé jsou ale jen špička ledovce. Neuklizená hromádka má i další důsledky. Například mnoho lidí si myslí, že psí exkrement působí pro půdu jako hnojivo. Na rozdíl od kravského, což je v podstatě jen zkompostovaná tráva, je psí bobek pro půdu toxický. Stačí si všimnout, jak vypadá tráva, na kterou se pejsek chodí vyprazdňovat. Ze stejného důvodu by proto psí hovínka neměla být dávána do kompostu. 

PŘENAŠEČ NEMOCÍ

I když pes nevykazuje žádné příznaky onemocnění, jeho výkaly mohou obsahovat bakterie a parazity, kteří jsou škodliví pro ostatní psy nebo lidi. Není ani potřeba, abyste s exkrementem přišli do přímého kontaktu, nemoci z něj může přenášet hmyz nebo jiná zvířata. 

NEPŘÍJEMNÝ ZÁPACH

Tento důvod, proč sbírat psí bobky, je přímo do nosu bijící. Rádi bychom věřili, že je to většině majitelů psů jasné, ale vzhledem k tomu, jak často vypadají (nejen) pražské ulice, je zřejmě mnoho nepoučitelných hříšníků, kterým to ještě nedošlo. Pokud se v jedné ulici pejsek vyprázdní dvakrát denně, za týden je tam hned čtrnáct hromádek. Navíc jejich rozložení trvá až jeden měsíc, což z běžné ulice najednou dělá minové pole se silným odérem.

BUĎME OHLEDUPLNÍ

Mysleme také na faktor ohleduplnosti nejen k ostatním pejskařům, ale také všem ostatním chodcům vyskytujících se na ulici, v parku a dalších veřejných místech - ať už pejskař či nepejskař, nikdo z nás není nadšený, když stoupne do neuklizeného exkrementu. Také jsou mezi pejsky takoví, kteří se rádi hloubkově věnují hromádkám po kolezích. A kdo z nás nezažil, že náš chlupáč nechtěně našlápne do neuklizené hromádky (což se většinou stává psím seniorům nebo hůře se orientujícím pejskům), a je na nás, abychom mu pořádně umyli packy. Buďme ohleduplní, stát se pejskařem také znamená nabýt nových zodpovědností.