ROZHOVOR S TOMÁŠEM KREMLEM, AUTOREM MAXE

Problematika množíren je stále ožehavé téma a velký problém. Dokud bude poptávka, bude i nabídka štěňat z množíren, ve kterých trpí především fenky, které musí opakovaně rodit. Dobrou zbraní v boji proti množírnám je osvěta. A proto vznikl komiks s příběhem Maxíka, který lidem ukáže, co se může stát, pokud si pořídí pejska z množírny. Vyzpovídali jsme jeho autora Tomáše Kremla.

CO JE TO VLASTNĚ MNOŽÍRNA?

Množírny si můžete představit jako bezcitné zařízení, jehož hlavním smyslem je za co nejméně vydělat co možná nejvíce peněz. Pokusím se jednu z mnoha množíren pro ilustraci popsat. Klece nebo ohrádky, všudypřítomná špína a smrad a v nich X psů jedné či více ras. Většina držených psů nevidí slunce, trávu, stromy. Jejich život je klec nebo ohrada, ten smrad, ta špína. Bolest na těle, bolest na duši. To je život psa z množírny. Feny musí s každým háráním rodit, aby penízky jen cinkaly. Pokud má fena málopočetné vrhy nebo není při porodu soběstačná, množák se jí rychle zbaví. Co s ní taky, že? Přece množitel nebude živit darmožrouty!

Donedávna byl pojem množírna jen mediálním názvem, jakékoliv reprodukce zvířat bez průkazu původu, ať již komerční nebo nekomerční povahy. Nyní už je množírna zpracována do právního jazyka a vymezuje to jako „zařízení, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby“, přičemž „množírnou“ se rozumí i takové zařízení, jehož „hlavním cílem činnosti není rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku.“

PROČ BY SI LIDÉ PEJSKA NEBO JINÉ ZVÍŘE Z MNOŽÍRNY BRÁT NEMĚLI?

Pokud má člověk opravdu zvířata rád, nemůže být lhostejný k tomu, od koho si štěně koupí. Nejedná se jen o to konkrétní štěně, ale i o feny a psy, které jsou v takových zařízeních držení v naprosto nevyhovujících podmínkách. Štěně si koupíte, rodící feny a krycí psy se připravují na další reprodukci.

Častým argumentem těchto kupců je: „No co! Když bych nekoupil já, koupí ho někdo jiný."

A mojí odpovědí vždy je: „Když si je nekoupí nikdo, tak není pro množitele lukrativní, aby dál množil psy a vydělával na nich.“  Opravdu je zásadní, aby si budoucí páníček nejprve zjišťoval, odkud si štěně má zakoupit. Ideálně aby nekoukal na inzeráty, které využívají především právě ti množáci a překupníci jako svůj hlavní prodejní kanál.

Pokud si tedy hodláte pořídit štěňátko a promyslíte si vše, a to důkladně, měli byste kontaktovat chovatelskou stanici, která má ochrannou známku a je tak oprávněná ke svým štěňátkům vydávat průkazy původu. Průkaz původu, (většinou je značeno zkratkou PP) vám dá informace o původu vašeho psího kamaráda. Je to jakýsi rodný list psa, kde je zanesen jeho rodokmen, několik generací dozadu.

Často je průkaz původu (PP) zesměšňován, že jsou papíry k ničemu anebo další argument "já nechci chodit na výstavy, tak proč si pořizovat předražené štěně." 

PP neznamená povinnost navštěvovat výstavy a rozhodně nejsou k ničemu. To, že je v průkazu původu uveden rodokmen má své opodstatnění. Jak jsem na začátku zmínil, v jakých podmínkách chová množitel, jak nedbá o blaho a zdraví svých psů a nehledí ani na to, s jakým psem nakryje hárající fenu. Tak se může stát, že tato fena bude nakryta psem, který je její otec nebo bratr anebo i syn z minulého vrhu.  Tento chov se s největší pravděpodobností odrazí na zdraví vašeho psa v podobě genetických nemocí. Levné štěně od množáka bez PP se pak může prodražit častějšími návštěvami u veterinárního lékaře.

Proto, když štěně, tak s průkazem původu. Tím minimalizujete případná zdravotní rizika, protože mimo jiné, chovatelé musí své chovné jedince testovat na různé genetické odchylky, a volit vhodné jedince ke krytí. Platí ale jedno pravidlo, které by se mělo uplatňovat u všeho, co si pořizujeme. Ověřujte si! Hledejte a ptejte se na recenze. I registrovaní chovatele, nemusí dbát o blaho svého chovu.

Správnou volbou je i adopce. Tím jednak nepodpoříte množitele a hlavně dáte domov tomu, kdo na něho čeká někdy až zoufale dlouho. Každý správný útulek vám o psovi řekne, co potřebujete znát. Můžete si dohodnout i procházku, abyste pejska nejprve poznali, jak se chová a zda se k sobě hodíte. Takové zvíře je pak vděčné a šťastné, že má svého páníčka.

JAK ROZPOZNAT MNOŽÍRNU OD SKUTEČNÉHO CHOVATELE? JDE TO UŽ PODLE INZERÁTU?

Člověk by především vůbec neměl hledat štěně v inzerci. Ideální je poté, co zvážím, jaká rasa se hodí k mému životnímu stylu, vybírat chovatelskou stanici. Tu je třeba si ještě předem nechat doporučit nebo ověřit, což je relativně snadné. Problém je, že lidé chtějí často štěně hned. U slušného chovatele si často musíte štěně rezervovat předem a může to trvat i půl roku. Tak s tím je třeba počítat.

CO MNOŽITELÉ TYPICKY UVÁDÍ V INZERÁTECH?

Množitelé toho většinou moc neuvedou. Často můžeme vidět štěňata nastrčená někde na dečce nebo trávě. Na fotkách většinou neuvidíte štěně v rodinném prostředí s fenou. Množitel vám taky hned neuvede své jméno, tím se snaží předejít tomu, abyste si na něj například nenašli negativní recenze. Právě i proto často mění telefonní číslo nebo email.

O ČEM VÁŠ KOMIKS POJEDNÁVÁ?

Příběh Maxíka, štěňátka, které se narodilo proto, aby bylo především snadným výdělkem pro osobu, která viděla příležitost, jak snadno přijít k penězům.

Pořízení psa do rodiny je velký krok a velice často chtějí štěně děti. Proto je komiks Max cílen na ně.  V příběhu se čtenáři seznámí s Alenkou, která už si dlouho přeje štěně a její rodiče jí ho k narozeninám věnují. Maxíka koupili na inzertním portálu a časem se ukáže, že pochází z množírny. Max onemocní a jak to s ním celé dopadne, to už necháme jako překvapení pro čtenáře. Jako každý příběh pro děti, bude mít i tento šťastný konec.

Posláním Maxíka není ovšem jen šířit osvětu, ale také pomáhat. Každý, kdo si komiks zakoupí, přispěje na léčbu pejska a kočky. Další díly komiksů budou s příběhem zvířat, kterým se díky Maxovi pomohlo.

Na konci komiksu jsme pro děti připravili bonus v podobě různých omalovánek a křížovek.

JAK SE NÁPAD NA KOMIKS ZRODIL? STOJÍ ZA NÍM NĚJAKÁ OSOBNÍ ŠPATNÁ ZKUŠENOST?

Osvěta by se měla vést s lidským přístupem. Učený z nebe nespadl. Věříme, že příběhy osloví více lidí než cokoliv jiného. A děti jsou nadějí. Věříme, že děti dokážou svět vnímat kolikrát citlivěji než kdejaký dospělák.

Maxik není reálný, konkrétní příběh, ale jeho osud je inspirován osudy desítek podobných příběhu.

KOMU BYSTE HO DOPORUČIL?

I když je komiks cílený na dětské čtenáře, věříme, že oslovi i ty dříve školou povinné.